Navždy v mé mysli 2.

31. prosince 2010 v 19:35 | DeidynQa
Pokráčko...


Dlouho se
Hidan vzpamatovával z milování s Kakuzem. Každou chvíli jeho bledá pleť zrudla, že vypadal jako rajče a v tu chvíli bylo jasno, na co zrovna myslí. Líbilo se mu to, ale…
Styděl se za to, co se stalo. Že podlehl. Připadalo mu to ponižující, když ani nebyl homosexuál. Ale přeci to bylo tak krásné…

Večer bojoval sám se sebou. Má jít za ním, či raději ne? Má jít za ním a znovu se oddat nevýslovné rozkoši, či si zachovat masku a v rámci morálky odolat, ale ochudit se tak o jedinečný a nepopsatelný zážitek? Tohle se mu celé dlouhé minuty honilo hlavou.
Minuty však začaly přerůstat na hodiny. Hidan začal být nervní. Utrhoval se na všechno a na všechny. Stačilo, aby si Deidara po jídle odříhnul a už na něj řval. Po Itachim hodil vázu poté, co si "dovolil" kolem něj s dupáním projít.
Takhle to šlo celý večer.
Hidan byl horší jak nášlapná mina. Stačilo se ho jen nějak lehounce dotknout a vybuchl.
V jedenáct večer ale už nevydržel. Hbitým krokem vyrazil ke Kakuzově ložnici. Potichu otevřel dveře a trochu doufal, že už bude Kakuzu spát. Protože, čím blíže k jeho pokoji byl, tím větší měl strach a chuť otočit se a jít zpátky do své ložnice. Ale jakmile vstoupil do jeho pokoje, bylo jasné, že teď už couvnout nemůže. Kakuzu s mírným úsměvem na rtech seděl na okraji postele a v okamžiku kdy Hidan vešel, se v jeho tmavých očích rozzářily plamínky vzrušení.
"Já věděl, že přijdeš. Celý večer jsi byl takový napružený, tudíž bylo jasné, že tomu nakonec neodoláš!"
Hidan chtěl na tuto poznámku přes veškeré vzrušení naštvaně odvětit něco velmi nelichotivého, ale Kakuzu mu nedal šanci promluvit. Stáhl ho vedle sebe na postel a pohladil po štíhlém krku. Hidan spolkl lavinu nadávek, uvolnil se a nechal naprosto vše Kakuzově režii.
A ten se opravdu činil. Mazlil se s Hidanovým tělem, jako by to byl plyšový medvídek, hladil ho, líbal na rty, tváře, či zasypával lehkými polibky jeho tělo od krku po podbřišek.
Hidan zhluboka dýchal a každý dotek od Kakuza se mu vrýval do kůže. Za zavřenými víčky svých očí se propadal hluboko do propasti slasti. A když je otevřel, narazil přímo na Kakuzův upřený pohled. Klečel před ním napřímený a v očích jako by měl žádost. Hidan se posadil. Kakuzu na něj ještě chvíli upřeně koukal a pak jemně pokynul Hidanovi, ať jde blíž. Ten mu vyhověl, přisunul se blíže k němu a očekával, co Kakuzu řekne, aby udělal. Chtěl, aby to řekl. To, co prožíval s Kakuzem ho omámilo natolik, že byl ochoten udělat cokoliv, jen aby se to znovu opakovalo. Kakuzu uchopil jeho ruku a vsunul si ji do kalhot. V tu chvíli Hidan pochopil: chtěl, aby mu oplatil to, co jemu dal Kakuzu minule.
Strašně moc mu to chtěl oplatit, ale bál se, že nebude dost dobrý, aby Kakuza uspokojil. Ale ten na něj stále upřeně hleděl, tak se rozhodl, že to riskne.
První setkání tváří v tvář a Kakuzovým mužstvím Hidana trochu vyděsilo. Ta věc mu přišla příliš velká a tvrdá, skoro se bál jí dotknout.
Ale překonal to. Jeho první pohyby byly trhavé, nejisté a jeho rty se chvěly, když se lehce poprvé dotkly žaludu, ale s každým pohybem či olíznutím se jeho jistota upevňovala a jeho laskání bylo pro Kakuza víc a víc vzrušující. Nakonec došel k vrcholu. Hidan se vedle něj vyčerpaně zhroutil. Nebyl zvyklý na takový maraton. Kakuzu se pousmál a přitiskl své rty na jeho. Pak si vedle něj lehl a usnul. Hidan začal také pomalu usínat, byl unaven celodenním stresem a také Kakuzovým uspokojováním, ale usínalo se mu skvěle, protože dobrý pocit z toho, že to zvládl, ho opájel blahem a těšil se, jak si užijí příště.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 team-gai team-gai | Web | 17. ledna 2011 v 22:20 | Reagovat

Huráá!! konečně jsem se dočkala pokračování!! Skvělý díl!! Těším se na další a doufám že bude brzo.. na tenhle se vyplatilo čekat tak dlouho :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama