Dei+Ita= lovers? (6.díl)

18. srpna 2009 v 15:50 | DeidynQa |  Dei+Ita= lovers?
Tak jo :D Překecali ste mě! Spokojený? :DDD Prostě sem včera večer nemohla odolat a napsala sem neplánovaný šestý díl. Doufám, že budete mít radost :DD


Itachi zamyšleně seděl na gauči a myslel na nadcházející večer. Slíbil Deidarovi, že si udělají výjimečný večer, už jen proto, že spolu byli přesně měsíc a oba měli pocit, že by toto malé výročí měli oslavit.
Byl tolik zahloubaný do svých myšlenek a ani si nevšiml, že k němu přišel Kisame a sedl si vedle něj. Všiml si ho teprve ve chvíli, kdy do něj šťouchl.
,,Co tady chceš?" zeptal se ho zamračeně. Stále nemohl strávit jeho pokus, kdy se snažil ublížit Deidarovi i jemu tím, že se mezi ně pletl. Kisame se ale jenom samolibě usmál.
,,Ale co ten obličej..? To se k tobě nehodí Itachi… Upnout se na jednoho kluka a ještě k tomu na takovýho chcípáčka… Já už tě nepoznávám," popichoval ho s úsměvem, který drásal nervy. Itachi začínal být lehce namíchnutej. Štvalo ho, že je Kisame tak neodbytnej, že se snaží za každou cenu udělat nějakej problém mezi ním a Deidarou.
,,O co ti de Kisame?" zavrčel nepřátelsky. Kisame se znovu usmál tím svým nervy drásajícím úsměvem a Itachi neměl daleko k tomu, aby mu nakopal.
,,Ty… Kisame…. Já tě… Ty mě děsně…rozčiluješ!" zaječel Itachi. Chtěl ještě něco dodat, ale Kisame udělal něco, co ho dokonale vykolejilo a touha nakopat mu narostla geometrickou řadou. Políbil ho. Itachimu se to ani trochu nelíbilo, do očí mu vhrkly slzy vzteku a ponížení, štvalo ho pouhý pomyšlení na to, že na něj ten pitomec šahá a o to hůř, že se noční můra změnila v realitu. Snažil se mu vyškubnou ze sevření, ale Kisame ho držel příliš pevně. Pak za sebou zaslechl, jak někdo zalapal po dechu. Vší silou od sebe Kisameho odstrčil a kouknul ke dveřím, kde stál Deidara, který vypadal, jak kdyby mu na hlavu někdo vylil kýbl studený vody. Poté nešťastně svěsil hlavu a do očí mu vhrkly slzy. Otočil se a utekl. Itachi chtěl za ním jít, ale uvědomil si, že neví, jak by mu to vysvětlil. Místo toho se otočil na Kisameho s vražedným pohledem.
,,Doufám, že si spokojenej..!" zasyčel nenávistně.
Kisame se opět zlomyslně usmál:,,Ani nevíš jak…"

Deidara doběhl do svého pokoje, kde se se slzami v očích opřel o dveře. Měl pocit, že kdyby mu Itachi dal pěstí mezi oči, nemohl by ho umrtvit víc, než tímhle. Nemohl uvěřit, že mu tohle mohl Itachi udělat, navíc v den jejich výročí, na které mu sliboval nezapomenutelný zážitek. Nejradši by se neviděl a už vůbec nechtěl vidět Itachiho, nejlépe do své smrti, ale to jaksi nebylo v jeho moci. Strašně si přál, aby ho mohl nenávidět, ale uvnitř cítil, že ho pořád moc miluje a chce s ním být dál. Ale nemohl strávit tuhle zradu.
Celý zbytek dne se snažil strávit tuhle ránu do srdce. Nanosil si do pokoje tolik sladkostí, že by stačily pro půlku mateřské školky. A začal se cpát, ale vůbec mu to nepomáhalo a bylo to čím dál horší. Čím větší prázdnotu a smutek cítil, tím víc se cpal. Za chvilku mu bylo tak blbě, že měl pocit, že asi bude zvracet, ale stejně se cpal dál. Jeho smutek se částečně zkombinoval se vztekem a pochybami. Proč Itachi ještě nepřišel a neřekl mu co se děje? Copak má srdce z kamene? Copak je mu jedno, že ho ranil, hlavně když se mohl ocucávat s Kisamem? Neměl ho přece jenom nechat to nejdřív vysvětlit? Třeba by si s ním měl o tom pomluvit… V nové naději vyskočil z postele, ale než doběhl ke dveřím, rozmyslel si to. Přece za ním nebude dolézat. Pokud Itachimu na něm záleží, přijde sám a vysvětlí to. Čekal až do večera, ale nikdo nepřišel. Pak to vzdal a rozhodl se, že se pude vykoupat.
Pomalu se sunul ke koupelně, ale v polovině cesty narazil do Tobiho.
,,Ty pitomče! Nemůžeš koukat, kam deš?" zařval na něj.
,,Promiň… ale… nemůžeš mi s něčím pomoct?"
Deidara vzdychne: ,,A s čím jako?"
,,Pojď a uvidíš…"
Deidara se s otráveným a hlavně velice nešťastným výrazem vydal za Tobim.
,,Tady," ukázal na pootevřené dveře. ,,Něco tam je…"
Deidara vešel otráveně dovnitř. Rozhlédl se okolo, ale nic neviděl.
,,Vždyť tu nic není… Moulo"
Vztekle se otočil a chystal se odejít, ale zarazil se v půli pohybu. Ve stínu stál Itachi, rukou strčil do dveří a zavřel je. Poté se podíval Deidarovi hluboko do očí.
,,Promiň, že sem nepřišel dřív… ale nevěděl sem, jak ti to mám vysvětlit… není to tak, jak to vypadá, já s Kisamem nic neměl, to on…"
Deidara ho přerušil:,, Mě to ale nezajímá Itachi. Jsi mi ukradenej, klidně si s Kisamem buď, mě už je to jedno…" Říkal to rádoby lhostejně, ale uvnitř se třásl, nemyslel to vážně. A Itachi to moc dobře věděl. Přistoupil k němu.
,,Nechoď ke mně!" zaječel na něj Deidara. ,,Já už tě nechci ani vidět, dej mi pokoj… Nedotýkej se mě, Itachi! Nech mě být! Já už nechci. Já…" Nemohl dokončit svůj odmítavý monolog. Itachi měl větší sílu, přitáhl ho k sobě a násilím
a přitiskl své rty na jeho. Deidara se vzpíral, nechtěl dovolit Itachimu, aby ho líbal. Držel své rty pevně stisknuté u sebe ve snaze zabránit Itachiho jazyku, aby pronikl do jeho úst. Ale i tady byl Itachi zkušenější a silnější. Netrvalo dlouho a Deidara nevydržel ten tlak a navíc se málem udusil, protože samou snahou zabránit Itachimu v polibku zapomněl dýchat. Stále se ale snažil zabránit něčemu dalšímu. Jenže čím déle ho Itachi líbal, tím více cítil slabost a už povolil natolik, že mu polibky oplácel. Stále ve své mysli někde v pozadí cítil vztek a lítost a vážně měl chuť Itachiho odstrčit, ale tyhle drobné ozvěny mysli se nemohly rovnat s přílivem lásky a úlevy, který se rozléval celým jeho tělem a ochrnoval ho. Itachi se od něj na chvíli odtáhl a podíval se mu do očí. Deidara zatajil dech. Itachi se pousmál, pohladil ho po tváři a zase přitiskl své rty na Deidarovy. Jestliže první polibek Deidarovy pochyby notně podkopal, tak ten druhý je přímo smazal. V tu chvíli Deidara ani nepomyslel na to, že by se bránil. Líbal se s ním, oplácel mu hlazení a cítil se zase tak šťastný.
Itachi ho pomalu začal svlékat a nepřestal dokud před ním Deidara nestál úplně nahý. Itachi ho položil na zem a vztáhl ruku, aby Deiovi rozpustil culík. Poté ho s rozněžnělým výrazem políbil na krk, hruď, ploché bříško, zastavil se teprve u jeho údu. Deidara se zalykal slastí, tiše sténal a přál si, aby Itachi nikdy nepřestal. Itachi se však po chvíli napřímil, otočil Deidaru zády k sobě, něžně se k němu přitiskl a políbil ho na krk. Poté do něj opatrně vstoupil, přesto Deidara lehce zasténal bolestí. Ale hned jakmile bolest odezněla, se uvolnil a užíval si každou chvíli. Připadalo mu, že takhle intenzivně to ještě nikdy neprožíval.
Poté, co oba dospěli k vrcholu, lehli si vedle sebe na zem a v pevném objetí oddechovali. Deidara se k Itachimu zamilovaně přitulil a měl pocit, že všechno to trápení bylo úplně zbytečné.
,,Itachi..?" ozval se opatrně po několika minutách.
,,Hmm" Itachi se na něj tázavě podíval.
,,Itachi… když sem tě ráno viděl, myslel sem, že je všechno v háji a že se všechno pokazilo. Ale tys mi dokázal, že ne. Tohle bylo ještě lepší, než sem si představoval a ani sme k tomu nepotřebovali svíčky, vanu nebo cokoliv jiného… Dokázal si mi, že o mě stojíš a já už ti budu vždycky věřit… Už nikdy nebudu pochybovat. Miluju tě, Itachi..!"
,,Já tebe taky, Deii!" Itachi ho něžně políbí na nos. ,,Nikdy se tě nevzdám!"
Nakonec jejich výročí dopadlo tak, že několik hodin leželi vedle sebe a šeptali si ta nejkrásnější vyznání jaká je napadla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucy milujúce Sbé n_n Lucy milujúce Sbé n_n | Web | 18. srpna 2009 v 20:29 | Reagovat

A ináč, keď bude to KakuHi tak mi prosím napíš, ju? n_n ináč, Arigato

2 Nice-oH Nice-oH | Web | 19. srpna 2009 v 17:33 | Reagovat

pěkné...*nabízí se otázka jestli tohle je poslední kapitola, nebo zná, znáš to podlehneš jednou po druhé to není už takovy bloblem* nicméně užasné

3 Neki-chan Neki-chan | Web | 21. srpna 2009 v 20:44 | Reagovat

KWAAAAAAAAAAAAASAAAAAAAAAAAA pishesh nadherne a fakt bys nenapsala pokraczko??PROSIIIIIIIIIIM ta povidka je nadherna

4 Nice-oH Nice-oH | Web | 21. srpna 2009 v 21:22 | Reagovat

Teď budu znít jak mega debil ale, když příjdu jak se to dělá ...*jde si pohrát s nastavením blogu, raději vše zalohuje:D*

5 Nice-oH Nice-oH | Web | 21. srpna 2009 v 21:40 | Reagovat

Ha tak jsem zjistila, že nejsem zas tak hloupá a už jsem se s tebou spřátelila :)

6 Nice-oH Nice-oH | 22. srpna 2009 v 11:34 | Reagovat

Nechám to na tobě, ale kdyby se ti s tim chtělo *** tak jedině s deidarou nebo s orochimarem..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama